Návštěva divadelního představení ve Znojmě - 14. 1. 2009

Novecento – magické piáno

Znojemští klienti velmi rádi chodí do divadla. A my ve znojemském TyfloCentru se jim to snažíme umožnit. Dne 14. 1. 2009 jsme navštívili představení Novecento – magické piáno v Městském divadle ve Znojmě. Vstupenky zajišťujeme ve spolupráci se Znojemskou Besedou, jejíž pracovnice se potřebám našich klientů snaží vycházet vstříc a vždy, pokud je to možné, rezervují nám místa v první řadě. Možná by se někomu mohlo zdát, že návštěva divadla není nic složitého a že by klienti klidně mohli jít i úplně sami, bez jakékoliv asistence. Ale právě v případě osob se zrakovou vadou je důležitá i samotná příprava na divadelní představení.

V čem vlastně spočívá naše služba v případě návštěvy divadelního představení?

Naše úloha nespočívá jen v zajištění vstupenek. Každý klient, který o to projeví zájem, má v divadle zajištěn kvalifikovaný doprovod. Hlavním úkolem doprovodu je co nejlépe klientovi pomoci při dotváření obrazu, který se na jevišti odehrává. Doprovod seznámí klienta před představením s dějem hry, s jejím členěním, s obsazením jednotlivých rolí. V průběhu představení sedí doprovod vedle klienta a doplňuje mu vhodným způsobem ty informace, které jsou pro pochopení děje důležité. Velmi významným faktorem, který přispěje ke spokojenosti na obou stranách je, když klient sám umí dobře zformulovat své požadavky, svá očekávání. O přestávce pak dobrovolník doprovází klienta k bufetu s občerstvením, pomůže mu s nákupem. Zkrátka, klient má po celou dobu k dispozici kvalifikovanou osobu, která se věnuje jen jemu. Po představení doprovod zajistí, že se klient dostane bez problémů k šatně, důležitý je i bezpečný doprovod z divadla – doprovodí klienta na autobus, pěšky domů nebo dle dohody s klientem pomůže s objednáním taxislužby.

Představení Novecento – magické piáno bylo pro nás prakticky neznámé, nikdo z nás ho ještě neviděl. Jednalo se o divadelní hru pro 2 herce (David Prachař a Emil Viklický). Děj se odehrává na lodi a hlavním představitelem je nalezenec Novecento, který vyrůstá na lodi, naučí se hrát na piáno tak, že „i Bůh tančil, pokud se nikdo nedíval“, a na své milované lodi také, dobrovolně, zemře. Celá hra je naprosto strhující herecký koncert Davida Prachaře.

Za tuto roli dostal tento herec cenu Thálie a po shlédnutí Novecenta musím říct, že naprosto právem. Emil Viklický jako klavírista dvojici na scéně doplňuje a je tam stejně nepostradatelný a vynikající jako jeho kolega. Diváci jsou po krátké době naprosto pohlceni dějem, občas se pohupují jako by se nacházeli na lodi, tleskají jako publikum v tanečním sále první třídy. Hra je natolik výrazná, strhující, nezapomenutelná, že ještě dlouho budu mít melodie ze zaoceánského parníku v uších.

Na závěr si dovolím citovat Davida Prachaře, který hru charakterizuje takto:

Je málo takových textů, po jejichž přečtení usoudíte, že vaše přítomnost je zbytečná. Případně můžete jen doufat, že textu posloužíte jako pokorný vypravěč.“

Něco o autorovi hry Novecento – magické piáno: Alessandro Baricco (italský spisovatel)

Narodil se v Turíně v roce 1958. Vystudoval hudební vědu a muzikologiia než zahájil svou spisovatelskou kariéru, zabýval se dějinami hudby. Do povědomí čtenářské veřejnosti vstoupil beletristickou tvorbou. Napsal několik úspěšných románů: Oceán moře – 1993, City – 1999. Autor se osobně zúčastnil autogramiády a prezentace obou svých knih v Praze. Jeho románová prvotina Hrady hněvu – 1991 získala hned dvě literární ocenění – Premio Selezione Campiello a Prix Médicis étranger. Kromě románů píše i novely ( Hedvábí – 1996 – přeložena do více než 30–ti jazyků ) a divadelní hry. Novecento je jeho první divadelní hrou, která je natolik zajímavá, že byla rovněž přeložena do mnoha jazyků, hraje se na divadelních prknech po celém světě a byla i zfilmována italským režisérem Guiseppem Tornatorem.