---

Beseda o Petrohradu ve Vyškově, 2. února 2009

Jana Puchegger Chadalíková, upřímná osoba, kterou její otevřenost přivedla ke konci osmdesátých let až do tehdejšího Leningradu. Celkově Jana strávila v Leningradu (a Petrohradu) šest let života, navštěvovala tu univerzitu, učila v místní škole zeměpis a vychovávala malou dcerku. Příběh, který vydá na knihu. My jsme s Janou a jejím vyprávěním strávili příjemné dvě hodiny, ač se nám zdály být dvěma minutami.

Jana do Vyškova nepřijela na prázdno. Množství artefaktů, které s sebou přivezla, jsme museli odnosit ve čtyřech lidech a z naší malé kanceláře se rázem stal ruský bleší trh.

Do ruky se nám dostaly umělohmotné zachovalé hračky pro děti, lidové šátky (u krásného hedvábného šátku si ženy posteskly, proč se něco tak krásného nevyskytuje také v jejich šatníku), šperky, ruční vysavač (ten jako jediný nikdy neplnil a neplní svoji funkci dobře), dodnes funkční přístroje pro muže i ženy - malá ruční pila a fén. Pořádně těžký byl pravý ruský samovar na čaj. Všechny účastníky besedy překvapila životnost všech dovezených předmětů, které už byly roky používané, přesto vypadaly, že ještě několik desítek let za plného provozu vydrží nepoškozeny.

Při prohlídce množství vánočních ozdob Jana zavzpomínala na Vánoce v Rusku. Tam totiž začínají Vánoce podle starého juliánského kalendáře až 7. ledna, a proto tu v prosinci stromky prakticky nejsou k sehnání.

Směnný obchod čile fungující v Petrohradu nás také překvapil. Důležité bylo koupit, co kdo nabízí, aby se to posléze dalo výhodně směnit za něco, co právě Vy aktuálně potřebujete.

Jana v Petrohradu zažila i dobu nakupování na potravinové lístky. Zajímavé je, že každá osoba, bylo lhostejné, jestli se jedná o dítě, ženu nebo muže, měla naprosto stejný příděl. Např. na jednu osobu na měsíc člověk nakoupil dvě kila masa, dvě kila salámu, ale také 10 balíčků cigaret a litr vodky. Historka o tom, jak Janina malá dcerka poté chtěla v české školce při hraní na nakupování po kamarádkách „talony“, bez nich jim přece nemůže nic prodat, byla další z množství úsměvných příběhů.

Vlastnoručně připravené ruské masové pirožky a ruská hudba ve stylu našeho Jaromíra Nohavici podkreslovaly skvělou atmosféru besedy a my doufáme, že se zase brzy sejdeme při podobně zdařilé cestovatelské besedě. Velký dík Janě za krásně strávené odpoledne.

Fotogalerie

Beseda o Petrohradu ve Vyškově, 2. února 2009

Zpět na stránky regionálního pracoviště ve Vyškově.