---

Kurz první pomoci – 5. lekce, 6. 3. 2009

Teoretická část

Není snad jiný úraz, kolem jehož ošetření by kolovalo tolik pověr, kolik jich mezi lidmi koluje na téma ošetření popálenin. A mnohé z těch rádoby vynikajících receptů a rad jsou popálenému spíše ke škodě než k užitku. Mnohé z pověr mohou způsobit dokonce následky, s nimiž se popálený potýká do konce svého života. A proto jsme se v páté lekci kurzu zaměřili právě na ošetření popálenin.

Pro lepší představu jsme si v teoretické části řekli, jaké jsou nejčastější příčiny popálenin, čím popáleniny ohrožují zdraví a život poraněné osoby, rozdělili jsme si je podle hloubky poškození do tří stupňů. Zaměřili jsme se i na dělení popálenin podle rozsahu popálené pokožky a s tím spojené pravidlo 9%. Nejvíc času jsme věnovali tomu, jak popáleniny správně ošetřit, aby následky byly pro zraněného co nejmenší.

Praktická a docvičovací část

Žádná teorie by neměla smysl, kdyby naši klienti neměli možnost si teoretické vědomosti vyzkoušet v praxi. Proto také praktickému nácviku věnujeme v našem kurzu PP hodně času.

Právě u popálenin je nesmírně důležitou součástí první pomoci zachování sterility při ošetření. A tak si všichni účastníci kurzu nasadili gumové rukavice a vyzkoušeli si ošetření popálenin v rukavicích. Nebylo to vůbec jednoduché. Pokud si uvědomíme, že pro naše klienty je hmat jedním z nejdůležitějších smyslů, a že hmat mnohdy nahrazuje právě chybějící zrak, tak si jistě můžeme představit, že práce v gumových rukavicích je jedním z nejsložitějších úkolů, který účastníci kurzu měli splnit. Problém nastal už při nasazování rukavic. Naši klienti zkrátka nejsou na práci v rukavicích zvyklí, takže nasazování vypadalo jako souboj a často se vítězem stávaly spíše rukavice. Ale nikdo se nevzdával, a tak se nakonec všechny překážky podařilo překonat a ruce byly v rukavicích – alespoň na chvíli. V rukavicích si klienti vyzkoušeli ošetření popálené ruky a nohy – především proložení jednotlivých prstů kousky obvazu a pak šátkovou pacičku. Upevnění ošetřené ruky na šátkový závěs bylo už jen tečkou za celou naší snahou. Následovala zasloužená přestávka – bez rukavic.

Po přestávce jsme se věnovali spíše některým dílčím otázkám PP. Nejdříve klienti shlédli výborně komentovaný film o infarktu a první pomoci při něm. Tato civilizační choroba je dnes na denním pořádku a je dobré vědět, jak se má člověk v takové situaci zachovat.

A pak už se jen opakovalo – sbíhavý a rozbíhavý obvaz, polohování při různých úrazech, ošetření pneumotoraxu, který byl namaskován na statečné Elišce a krásně nám šuměl a bublal. Dostalo se i na dotazy, které vznikaly v průběhu dne.

Posledním úkolem, který byl před námi, byl klasový obvaz. Všichni si ho vyzkoušeli a k mému příjemnému překvapení se ho všichni velmi rychle naučili. To jsem vůbec neočekávala, že právě klasový obvaz bude pro klienty dost snadný. U vidících to bývá často jeden z nejsložitějších úkolů, ale naši účastníci kurzu se s klasovým obvazem srovnali raz dva.

Vyměřený čas opět utekl jako voda a před námi je poslední výuková lekce a pak bude mít v sedmé lekci každý účastník možnost ověřit si, co všechno se v kurzu naučil.

Zpět na Kurz 21. 1. až 23. 3. 2009