---

Kurz první pomoci – 6. lekce, 20. 3. 2009

Náš kurz se pomalu blíží ke konci a tak je čas na pořádné zopakování probraného. „Řekni mi, ukaž mi, nech mě zkusit!“ Tato pedagogická zásada platí od prvopočátku lidské historie. A tak si naši klienti měli v 6. lekci možnost vyzkoušet, jak takové ošetření vypadá v praxi.

Nachystali jsme jim situaci, v níž si paní, která velmi zbrkle přibíhá ke schodům a uklouzne na nich, zlomí ruku. A k tomu všemu se na schodech pohybuje „náhodný“ kolemjdoucí (v podání našeho praktikanta Milan Mundier), který se všude plete, všem radí a hlavně – překáží. A zraněná paní je trochu hysterická, ukřičená, zmatená a nijak ošetření neulehčuje. Klienti si měli možnost vyzkoušet ošetření ve dvojicích a pak jsme si, při společném zhodnocení, řekli, co všechno bylo uděláno správně a kde byly ty největší chyby.

A tak naši klienti na vlastní kůži zjistili, že: nejvíc jim vadil hluk a křik zraněné paní, nesmírně tam překážel náhodný kolemjdoucí „Všeználek“, že se na nejužším místě schodů špatně ošetřuje, že paní se zlomenou rukou je možné požádat, aby ze schodů sešla sama, že je třeba se hodně ptát na okolnosti celé situace, že klidný hlas uklidní i zraněného, že je velmi těžké propojit všechny jednotlivě nabyté znalosti a dovednosti do smysluplného celku….

Ani jeden z klientů na ošetřování nechtěl použít gumové rukavice. Práce v nich je pro nevidomého natolik nesnadná, že je třeba hledat jiné vhodné postupy, aby jejich používání bylo zminimalizováno.

Každý z účastníků kurzu se s tím vypořádal po svém. A každý se snažil vzít si ze situace co nejvíc poznatků pro sebe.

Po trochu akčním začátku dne jsme přešli ke klidnější teorii – tentokrát jsme se zaměřili na poranění očí a jejich ošetření. Naši klienti mají totiž obecně docela tendenci považovat oči za nepříliš důležité, a proto o první pomoci při poranění očí toho mnoho nevěděli. Ale ujasnili jsme si, jak postupovat, pokud se do oka dostane cizí tělísko (volně ležící i zaklíněné), pokud dojde k poranění očí nějakou chemickou látkou a také jsme se naučili, jak ulevit unaveným očím od bolesti.

Velký zájem byl i o opakování tématu lékárniček – zvláště “Eliščina lékárnička“ (naše vlastní výroba – miniaturní cestovní lékárnička) se klientům velmi líbí. K prohlédnutí byla ale i motolékárnička, zmínili jsme se o cyklolékárničce, autolékárničce a dalších.

V úplném závěru si klienti mohli individuálně zopakovat umělé dýchání, práci s miminkem, obvazovou techniku, polohování poraněného a další probírané dovednosti.

Zpět na Kurz 21. 1. až 23. 3. 2009