Hned ráno jsme začali hodně zčerstva. Na účastníky kurzu čekaly simulované situace, ve kterých měli zúročit všechno to, co se během kurzu naučili. V TC se od rána pilně připravovalo. Pilně a tajně, nic nesmělo být prozrazeno dopředu. A v 9 hodin se klienti převlékli do sportovního a mohlo se začít. Na pomoc jsme tentokrát měli ještě Pavlu Velinskou, Terku Kozderovou, Janu Pilgrovou, praktikantku Terezu Kopalovou, a dobrovolníky Míšu a Winiho.
Na všechny čekala nehoda německy mluvícího cyklisty, opařené miminko s maminkou v kuchyni a pak rychlý přehled praktických dovedností – obvazová technika, polohování.
Cyklista Wini tuto situaci hrál už jednou na krajské soutěži ČČK, kde ošetřovali dospělí a zdraví záchranáři. A z jeho hodnocení jasně vyplynulo, že takovou úroveň ošetření, s jakou se setkal u našich klientů, nezažil v tom prvním zmiňovaném případě ani u jednoho družstva. Oceňoval hlavně citlivé a jemné zacházení, v němž jsou naši klienti úplnými mistry. Němčina nepřekvapila ani jednoho z našich klientů, ačkoliv u zdravých záchranářů se ukázala jako problém největší. Naši klienti komunikovali bez zábran jednoduchou němčinou a dokázali zraněného cyklistu uklidnit nad všechna očekávání. Někteří z našich klientů navštěvují v TC i kurz němčiny a tak se tyto 2 aktivity vhodně propojily a klienti je dokázali zúročit na jedničku. Nervozita, ač byla u všech, neovlivnila nijak průběh ošetřování. Terka pak s klienty po skončení ošetřování probrala i jejich taktiku a prodiskutovala s nimi to, co se jí z pohledu nezávislé pozorovatelky jevilo dobré a kde by se dalo co zlepšit.
Nešikovná maminka Eliška, která si v kuchyni opařila své miminko, to byla simulovaná situace číslo 2. Úkolem klientů bylo: zjistit, co se v kuchyni stalo, opařenou nožičku miminka chladit pod proudem studené vody, potom ji sterilně překrýt, položit miminko do protišokové polohy, zavolat záchranku a zaměstnat nešikovnou maminku. Klienti chladili opařenou nožičku, ale úplně všichni zapomněli na to, že se z ní musí sundat ponožky. Sterilní krytí zvládli všichni na jedničku, pro některé jsme připravili i to, že miminko přestalo plakat, a tak došlo i na umělé dýchání a masáž srdce. Pavla po skončení ošetřování probrala i jejich taktiku a prodiskutovala s nimi to, co se jí z pohledu nezávislé pozorovatelky jevilo dobré a kde by se dalo co zlepšit.
Ve velké klubovně pak čekala jen blesková prověrka znalostí obvazové techniky a polohování. A nebylo mezi účastníky kurzu nikoho, kdo by si nevěděl rady, Velmi pěkné bylo sledovat, jak si dvojice dokáže navzájem poradit, komunikovat spolu, pomáhat si. Prostě jsem z toho měla velmi dobrý pocit – ze všech našich klientů by si mnozí lidé bez zrakového handicapu mohli vzít příklad.
Po praktické části jsme se všichni, kdo se na dnešních simulovaných situacích podíleli, sešli v klubovně na koberci a v příjemné atmosféře jsme si sdělili své dojmy a hodnocení. Každý dostal příležitost, aby se vyjádřil. V samostaté příloze jsou pak shrnuty názory účastníků kurzu.
Po praktické části si mohli všichni vyzkoušet v malém testíku, jak jsou na tom se znalostmi teoretickými. Ale to už byla jen taková třešnička na dortu. Test nedělal nikomu potíže, všichni ho zvládli tak, že se za něj opravdu nemusí stydět.
Po testu měli klienti opět možnost formou individuální konzultace vyjasnit si otázky, které jim nebyly zcela jasné a také mohl každý přijít se svým nápadem či názorem na kurz, který proběhl. Vítány byly i typy a náměty budoucí. Rozloučit se a poslechnout si naše názory přišla i naše paní ředitelka, Hanka Bubeníčková. Byla to příjemná návštěva, která naše setkávání mile zakončila.
A je konec. Úplný konec tohoto kurzu. A přes slzičku, která se mi pomalu tvoří v koutku oka píšu:“ Bylo to s vámi všemi moc fajn. Byla jsem s vámi ráda. Děkuju za nádherné rozloučení na konci kurzu. Ještě teď mám na stole tu krásnou kytičku, co jsem od vás dostala (bonboniéra už je snězená). Kytička pomalu vadne. Kurz skončil. Něco končí a něco nového začíná. Takže – nashledanou zase někdy příště, přátelé“.
Jana, ve Znojmě, 3. 4. 2009
Zpět na Kurz 21. 1. až 23. 3. 2009
Nabízíme praxi studentům sociálních, speciálně pedagogických či výtvarných oborů (VŠ, VOŠ).
Děkujeme za podporu.
Veškeré připomínky zasílejte na adresu webmaster@tyflocentrumbrno.cz
K jakémukoliv užití textů a obrázků, uveřejněných na tomto serveru, je třeba
souhlas provozovatele.
Prohlášení o přístupnosti © TyfloCentrum Brno, o.p.s. 2002-20
Hostováno na WEDOS.CZ