---

Kronika ze dne 22.7.2006

Ráno nás vzbudil obvyklý indiánský budíček. Po ranních činnostech byl nástup, na kterém jsme se dozvěděli, že je dnes sportovní den. Po nástupu jsme splnili slib sportovců a poté nás vedoucí seznámili s jednotlivými disciplínami. Ještě dřív, než jsme se rozešli na stanoviště, tak jsme se shromáždili na hřišti, kde jsme společně plnili jednu disciplínu s názvem řetězová reakce po hlenu staré indiánky. Probíhala tak, že jsme si stoupli do kruhu a pak si posílali stisk. Tato disciplína měla pět kol. V prvních dvou kolech jsme si poslali stisk na levou stranu, v dalších dvou kolech na pravou stranu a v posledním kole jsme po příchodu stisku z levé strany tento signál poslali na obě strany. V každém kole nám Radek měřil čas a porovnávali jsme, jestli jsme se zlepšili. Při každém kole se však náš čas o kousek zvýšil. Pak jsme se rozešli na stanoviště. Mezi disciplínami nechyběla ani jízda na divokém mustangovi, které jsme se už zúčastnili v jedné etapovce. TAké ostatní disciplíny byly velmi zajímavé, např. dlouhé nohy náčelníka, indián po ohnivé vodě apod. Po obědě a neklidech jsme pokračovali v plnění disciplín a pak jsme začali plnit něžnosti. Mezi tyto něžnosti patřily soutěže s názvy: gamblerovo prokletí, zvuky prérie, poklad ve STříbrném jezeře a další disciplíny. Po něžnostech jsme se opět sešli na hřišti, kde jsme plnili druhou část řetězové reakce po hlenu staré indiánky. Vše probíhalo stejně jako dopoledne. Poté následoval maraton. Na jeho průběhu se nic nezměnilo. Po večeři byl táborák, na kterém jsme si povídali o ptačce. PO něm byl nástup a večerka.

Napsala Eva Blažková

Zpět na letní rehabilitační tábor pro nevidomé děti v roce 2006