---

Kronika ze dne 20.7.2005

První budíček byl nepříjemný pocit zimy. Mohlo by se zdát, že organizovaný budíček tím docela ztratil význam, ale to se mýlíte. Kvůli závadě na zvukovém médiu zněly hromy jako kulomet a k Hermovu poselství jsme se ani nedostali. Svižně jsme vstali a šli na Diovu rozcvičku či spíš oběť. Kdo chce kam, pomozme mu tam... Podle ONdry Hermes při rozcvičce chytil signál. Po snídani byl nástup. Po nástupu byla etapovka za včerejšek s názvem Pelops. Bojovali jsme v různých způsobech štafetového běhu proti družstvu krále Oinomáa. Po naprostém vyčerpání Tomáš odpískal svačinu. Po svačině bylo čtení o Héraklovi a libovolný program. BuĎ se mohl hrát osvědčený volejbal nebo pašeráci, anebo se mohlo jít do chatek. Zanedlouho byl oběd a po něm neklidy. Po svačině se dohrála etapová hra podle čtené kapitoly Hérakles. Král nás posílal na různá místa plnit úkoly podle knihy. Byla večeře a po ní jsme někteří hráli fotbal proti některým vedoucím. Pak byla večerka a šlo se spát.

Napsal Vojta Polášek

Augiáš, Atlas i býk
hodí hávy na hřebík.
Jsou z nich zase lidé,
jen vzpomínka zbyde.

Zpět na letní rehabilitační tábor pro nevidomé děti v roce 2005