---

Kronika ze dne 25.7.2004

Dneska nás vzbudili až v osm, asi proto, že byla neděle. Já jsem tuto noc spala v chatce u malých holek místo Denisky, abych se vyspala, protože u nás se běžně povídá tak do tří do rána. Po čtení a po svačince jsme běhali vytrvalostní běh na dvě minuty, protože včera nám pršelo.

Sotva jsem vyběhla, podařilo se mi spadnout a odřít si koleno. K mému úžasu jsem byla první v kategorii holek, ale Kevin byl dál.

Vrátili jsme se do tábora a zjistili, že si Martin vykloubil koleno. Pak bylo vyhodnocování celého sportovního dne a maratonu. Jako medaile jsme dostávali Fidorky. Potom jsme nacvičovali Famfrpál. Každé družstvo má chytače Zlatonky, která je ozvučená, potom obránce, chytající míč Camrál, útočníky a taky odrážeče. Po hřišti rozděleném na čtyři pásma chodí dva potlouci a snaží se hráčům znemožnit hru tím, že je drží do té doby, než přijde odrážeč a pošle potlouka na někoho z protihráčů.

Po obědě byl polední klid, který jsem však z větší části trávila u korýtek s Lenkou zdravuškou, která mi čistila odřené koleno. Etapovka Trol ve sklepení začala u záchodů tím, že nám zlý obr trol unesl Klířku. My jsme ho měli pronásledovat k jeho jeskyni. Šli jsme za jeho děsným řevem, při cestě si trhal trávu a listy, tak vedoucí usoudili, že bude dělat k večeři Klířku na zelenině. Trola jsme mohli zničit jedině tak, že jsme mu strčili naši kouzelnickou hůlku do nosu. Z jeho nosních dírek vypadlo něco hnusného, mazlavého. Pak jsme vyprostili Klířku z chýše a vrátili se zpátky.

Pak jsme plánovali puťák a po večerce jsme zpívali.

Napsala Jana Smékalová.

Zpět na letní rehabilitační tábory pro nevidomé děti v roce 2004