---

Kroniky ze dne 26.7.2004

1. kronika - Andrea Klozová

Ráno nás opět probudila sova, následovala ranní hygiena, snídaně, nástup a čtení kapitoly Nikolas Flamel. Po čtení byl družinkový program (příprava na puťák) moje družinka stavěla stan a zapalovala liháče, ale bohužel jsme nebyly kompletní: chyběla nám Petra (protože byla v nemocnici s očima).

Po obědě byly neklidy, chtěla jsem jít na zdravovědu, jenže Lenka s Peťou přijely okolo čtvrt na dvou, takže jsme začaly až když se Lenka naobědvala, měly jsme ji asi jen pět minut, když Radan odpískal svačinu. Lenka nám jen ukázala stabilizovanou polohu a popsala umělé dýchání. Po svačině byla beseda s Petrem Karáskem, na téma létání na košťatech. Řekl nám něco o historii, typech košťat (jako rozdělení podle rychlosti a vybavení). Nakonec nám nechal kolovat různé typy košťat. Po besedě bylo čtení (kapitoly Norský ostrohřbetý drak Norbert). Pak následovala etapovka s názvem Norský ostrohřbetý drak Norbert. Šli jsme po kolejích v pořadí: Leskolusk, Zmuchlofrk, mezi tím byla večeře a poní šly další dvě koleje nejprv Mlokovak a pak konečně jsme šli my (Prachošňup). Došli jsme do hagridovy hájenky (do skladu), kde nám dal do nosítek dračí mládě Norberta a my jsme ho měli dát Charlieho přátelům. Hagrid nás odvedl na cestu, po které jsme šli, až do chvíle než jsme uslišeli zvoneček, kteří měli Charlieho přátelé. Jo ještě než jsme jim předali dráčka tak jsme si museli z hlavy sundat šátky neviditelnosti. Předali jsme dráčka Charlieho přátelům a rozloučili jsme se s nimi a šli zpátky do školy. Jenže na cestě zpět nás potkala paní Norrisová s 'Filchem a odvedla nás k profesorce MC Gonagallové, která nám dala školní trest na středu. Po etapovce byl nástup a večerka.

Napsala Andrea Klozová.

2. kronika - Ráchel Skleničková

Od půl osmé až do svačiny to bylo úplně obvyklé, prostě jako vždy. K svačině byla Deli oříšková a po svačině, jak řekl Radan ráno na nástupu, jsme procvičovali potřebné dovednosti na puťák. Jako zapalování liháče, stavění stanů atd. Než jsem zapálila dvakrát liháč, ubyly dvě hodiny a tak už jsme šli stavět stan. Nešlo nám přes něj přehodit tropiko a tak nám s tím vedoucí pomohli - no oni nám vedoucí museli pomáhat skoro se vším, takže to bylo jedno. Když jsme ho měli už skoro dostavěný, zapískal Radan oběd.

Po něm neklidy, já jsem byla na vodáckém kroužku, svačina a pak beseda s Petrem Karáskem, který měl zajímavé povídání o létajících košťatech.

Po besedě byla etapovka, která se jmenovala Norský ostrohřbetý drak Norbert. Měli jsme jít do skladu, tedy vlastně do Hagridovy hájenky a tam si od něj vzít dráčka na nosítkách. Dal nám šátky neviditelnosti, které jsme si měli vzít na hlavu a navedl nás rolničkou na cestu k nejvyšší věži. Tam si ho od nás převzali Charlieho kamarádi a někdo nám vyrval z ruky šátky neviditelnosti. Zapoměla jsem říct, že jsme si je měli sundat, aby nás kámoši viděli. Cestou zpátky nás načapal Filch, odvedl nás k McGonagallové a ta nám zadala školní trest. Ve středu večer jsme měli jít ... neřekla nám kam!

Po etapovce večeře, večerka a sbalení na puťák! Pak jsem napsala kroniku a šla jsem spát.

Napsala Ráchel Skleničková.

Zpět na letní rehabilitační tábory pro nevidomé děti v roce 2004